Kdy: 4. září - 30. září

Kde: Galerie M

Komentovaná prohlídka proběhne 11. 9. od 16:00 hodin.

Pelhřimov v obraze: Tiché město Jiřího Mádla i tajemná zákoutí Libora Dedery

Oslavy 800 let města Pelhřimova doprovodí výstava, která nabídne pohled na město očima dvou výrazných autorů – malíře a grafika Jiřího Mádla a současného grafika Libora Dedery. Oba mají k městu osobní vztah, a přesto je jejich pojetí odlišné. Mádlo vypráví obrazy plné ticha, světla a vzpomínek. Dedera naopak nechává město ožít tajemnými detaily, příběhy a jemnou nadsázkou.

Malíř a grafik Jiří Mádlo (1934-2008) pocházel z Lovosic, svůj profesní život spojil s Prahou. Osobní život byl však sepjatý s Vysočinou. Není proto divu, že v jeho tvorbě kromě pražských motivů, které tvořily jádro jeho tvorby, najdeme i řadu děl spjatých s krajinou Vysočiny a městem Pelhřimov. „S Pelhřimovem byla spjatá celá jeho životní i výtvarná pouť. I první výstavu svých obrazů měl ve vestibulu kina Vesmír v Pelhřimově. Pelhřimov i zdejší kraj byl pro něj celoživotní inspirací,“ říká o vztahu autora k městu jeho syn Jiří Mádlo ml.

Jeho malby a kresby nejsou popisem reality, ale záznamem dojmu, atmosféry, paměti, v grafikách s lehce melancholickým podtónem, v malbě s hrou světel. A právě to činí jeho dílo nadčasovým. „Otec svojí prací opravdu žil a mnohdy ani nevnímal svoje okolí. Někdy jsme toho se sestrou využívali a nechali si například podepsat žákovskou knížku. Stačilo využít jeho pracovního zaujetí a ani nevěděl, co nám podepsal,“ vzpomíná s úsměvem na umělcovo pracovní soustředění Jiří Mádlo ml.

Pelhřimov však nebyl pro Mádla jen krajinou – byl mu blízký jako motiv, vzpomínka i výtvarná výzva. V jeho kresbách se objevuje nejen město samotné, mnohdy namalované přímo v plenéru, ale i atmosféra pomíjivosti a klidu, kterou uměl zachytit s výjimečnou jemností. Nejoblíbenější obraz Jiřího Mádla ml. však s městem nesouvisí. „Moje nejoblíbenější dílo je malý obraz koně, staromistrovská malba olejem na dřevo. Obraz vznikl ve Slatiňanech v místním hřebčíně. Jako malé dítě jsem pod ním usínal, později mi ho otec věnoval,“ vzpomíná malířův syn. „Rád bych Vás pozval nasát atmosféru otcových obrazů, na kterých ztvárnil kraj, město a jeho obyvatele v proudu času,“ uzavírá pozvání na výstavu Jiří Mádlo ml.

Grafik Libor Dedera působí přímo v Pelhřimově, kde tvoří i provozuje grafické studio. Jeho kresby a ilustrace se objevují v knihách, mapách i publikacích, často s historickými tématy. Realitu jemně zkresluje a s citem vytváří vlastní poetický svět, ve kterém mají domy tvář a ulice příběh.

K výtvarné tvorbě grafika přivedlo prvotní studium na základní umělecké škole, zaujetí uměním ho následně přimělo se jím zabývat hlouběji. „Od 4. třídy jsem navštěvoval ZUŠ výtvarný obor vedený p. učitelem Štindlem a tak jsem dostal první základy k výtvarné tvorbě a dále jsem chodil do Městského muzea k Ing. Jiřímu Černému na dějiny výtvarné kultury. Díky tomu, mě moc baví historie a výtvarné řemeslo,“ prozrazuje o svých začátcích autor.

Dílo Libora Dedery se vyznačuje výraznými liniemi a záměrným zkreslením realitu až k vypravěčskému ladění. Není proto divu, že se jeho tvorba poměrně pravidelně objevuje v knihách vztažených k Pelhřimovu a okolí. K hlavním motivům tvorby patří historické stavby, často památky a nejvýraznější dominanty měst či krajin. Za vším přitom stojí zájem o historii, která se v dílech v podobě výstižně ztvárněných detailů odráží. „Od malička mám rád historické části měst a jejich památky. Maloval jsem různé mapky a plánky do cestovních deníků a tuto zkušenost jsem uplatnil u první větší objednávky pro Český Krumlov. Jednalo se o ztvárnění panoramatického města a okolí. Vzniklo tak 12 kreseb a půdorysných plánků. Pak následovalo ztvárnění města Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Jemnice, Dačice aj.,“ říká autor několika úspěšných publikací s výraznými a typickými ilustracemi.

Zásadní pro autorovu práci byla spolupráce se známou pelhřimovskou učitelkou dějepisu Marií Dojavovou, autorkou několika publikací o pověstech Pelhřimova doplněných jeho ilustracemi. Tatospolupráce mu umožnila Pelhřimov prožít z různých úhlů i těch, kam se běžný člověk obvykle nepodívá. „Velice rád vzpomínám na publikaci a ilustrace i fotografie pro Kulturní zařízení města Pelhřimova s paní učitelkou Marií Dojavovou, která se jmenovala Hradby a podzemí města Pelhřimova. Kompletně společně jsme obcházeli podzemní prostory a sklepy města Pelhřimova, kde jsem mohl fotografovat a dostat se tak do interiérů domů, kam bych se nikdy nedostal, bylo to hlavně tím, že paní učitelku Dojavovou každý znal a ochotně nás do vnitřních prostor pustili. Takže se dá říci práce snů... :),“ vzpomíná na spolupráci s úsměvem Libor Dedera.